O dechu a životní síle

06.01.2015 09:32

Po staletí byl dech a dýchání u člověka i jiných živých tvorů zkoumán nejen jogíny v yogové tradici, ale i taoistickými mudrci, mistry taijiquan a qigongu, lékaři čínské i západní medicíny, buddhisty i dalšími mistry ať již z pohledu meditace či ustání dechu v okamžiku smrti a zároveň i mnoha vědci moderní doby.  Dech je pro nás synonymem života. Dokud dech trvá, dokud bije srdce a pumpuje krev, dýchací systém pohání náš organismus a je v nás život. Ustane- li práce srdce, ustává i činnost dýchacího systému a člověk přestane dýchat a klinicky umírá. V tradici yogy má dech velký význam, jelikož díky správnému a prodlouženému dýchání můžeme nejen ovlivnit náš fyzický stav - můžeme zklidnit tělo - a tedy i prováděnou yogovou pozici, ale zároveň stav mentálního nastavení - můžeme zklidnit mysl tím, že ji soustředíme na dech a zklidníme těkavé myšlenky, a zlepšíme tím svoji koncentraci. Soustředěním se na hluboký dech můžeme zklidnit své nervy při stresu, či při nesnázích v komunikaci, nebo v práci. Takto použitý dech má celkově prospěšný účinek na celého člověka a jeho psychiku a významě ovlivňuje naše zdraví.

Pro lepší pochopení rozděluji způsob dýchání na několik úrovní, v závislosti na tom, čeho chce člověk dosáhnout a jaký si přeje účinek a tyto tři stupně budu přibližně v této práci sledovat. První úroveň je základní dech, automatická aktivita produkovaná hlavními orgány dechu, srdcem a plícemi a kterou nemusíme ovládat, a která dle stavu orgánů je více či méně mělká, a povrchní, kdy se dech nedostane příliš hluboko, a která nám slouží pro běžné fungování po celý náš život, ale nemá přímý vliv na prodloužení života či zkvalitnění zdraví. Další úroveň použití dechu je vědomý a hluboký dech, kdy se již snažíme pomocí nejrůznějších technik vedení či ovládání dechu o jeho prohloubení a prodloužení a tak přímo působíme na tělo, orgány v něm, a na naši mysl a naše životní zdraví. Sem patří právě techniky pranayamy, či jednoduše yogové dýchání. Zároveň sem řadím techniky obráceného břišního dechu, který se používá v Taijiquan, či různé relaxační dechové techniky. Třetí úroveň užití dechu chápu jako práci ve smyslu životní energií a silou, kdy se dech pro nás stává prostředkem na duchovní cestě k dosažení vyšších stavů vědomí, ať již prostřednictvím asan, meditace na dech, či stravování se pranou, nebo úplné ovládnutí proudu této kosmické energie, jak se vyučuje v některých školách qigongu a taiji quan, např. malý nebeský kruh.  Jsem přesvědčena, že dostává-li se nám kvalitního prodlouženého dechu v dostatečné hloubce a plnosti, můžeme být zdraví a plni síly a pozitivního naladění a chuti do života.

Slovo Pranayama je sanskrtský výraz, složený ze dvou slov prana + ayama. Podle pana Iyengara v knize Light on Pranayama (LOP) prana znamená zjednodušeně dech, dýchání, život, vitalitu, energii či sílu. Ayama znamená protáhnout, prodloužit, rozšířit, délka, ale také regulovat, řídit, ovládat či omezit. Pranayama je tedy prodloužení dechu a jeho ovládání. Pokud se užívá v množném čísle jako pranas, označuje určité vitání proudy energie známé pod názvem prana-vayus. (13)

B.K.S. Iyengar dále říká: "je těžké vysvětlit co je prana, jako je těžké vysvětlit Boha. Prana je energie, která prostupuje vesmír na všech úrovních. Je to fyzická, mentální, intelektuální, sexuální, duchovní a kosmická energie. Všechny vibrující energie jsou pranou. Všechny fyzické energie jako je teplo, světlo, gravitace, magnetická síla a elektřina jsou také pranou. Je to skrytá či potentní energie ve všech bytostech, jejíž sílu a plný rozsah lze zakusit v momentě nebezpečí. Je to primární hybná síla veškeré aktivity. Je to energie, která tvoří, chrání a ničí. Podle Upanishad je prana princip života a vědomí. Obvykle se překládá jako dech, nicméně toto je pouze jedna z manifestací v lidském těle. Pokud přestane dech, končí život. Dávní mudri věděli, že všechny funkce těla jsou vykonávány pěti typy vitální energie (prana-vayu) a jsou to prana, apana, samana, udana a vyana. Tato prana se pohybuje v oblasti hrudníku a ovládá dech. Absorbuje vitální atmosférickou energii.  Apana se pohybuje ve spodním břichu a reguluje vylučování moči, semene a výkalů. Samana zažehává žaludeční oheň, pomáhá při trávení a udržuje harmonické fungování brišních orgánů. Spojuje celé lidské hrubé tělo. Udána pracuje skrze krk, kontroluje hlasivky, příjem vzduchu a jídla. Vyana prostupuje celým tělem, a distribuuje energii získanou z jídla a dechu cévami, žilami a nervami. Při pranayamě, je prana-vayu aktivovaná nádechem, a apana-vayu výdechem. Udana zvedá energii ze spodní páteře směrem k mozku (12,13).

Považuji za důležité zmínit, že prana souvisí velmi úzce s vědomím. Jednoduše řečeno, kde je myšlenka, tam je energie. Kde je pozornost a vědomí, tam je prana. Iyengar dále píše, že vědomí (chitta) je ve stálém vztahu s pranou. "Kde je mysl, tam je soustředěná prana, a kde je prana, tam je soustředěné vědomí. Mysl je jako vůz poháněný dvěma mocnými silami, pranou a vasanou (touhy). Pohybuje se směrem k té silnější. Stejně jako se odrazí míč ze země, tak je student yogy zmítán podle pohybu prany a mysli. Pokud přetrvá dech (prana), pak jsou touhy pod kontrolou, smysly jsou ukočírovány a mysl je ztišená. Pokud ale převládnou síly touhy, dýchání je nerovnoměrné a mysl je podrážděná (13).

V pranayamě existují techniky, které umožňují vědomý, rytmický a intenzivní pohyb a rozšíření dýchacích orgánů. Skládá se z dlouhého nepřerušeného jemnného toku nádechu (puraka), výdechu (rechaka) a zadržení dechu (kumbhaka). André van Lysbeth uvádí ještě sunjaka, což je zadržení dechu po vyprázdění plic (51). Puraka stimuluje systém, rechaka odstraňuje toxiny a nezdravý vzduch a kumbhaka rozvádí energii po těle. Takto prováděné dýchání pomáhá koncentrovat mysl, a umožňuje studentovi dosáhnout pevné zdraví a dlouhý život (13). Pro jednotlivé techniky navštivte prosím nějaké yogové studio a nechte se vést kvalitními lektory.

Tělo a dech a jeho účinky

Ve své knize Cvičíme Jogu André van Lysbeth vysvětluje význam přivádění vzduchu do těla pomocí řízeného dechu tím, že kyslík je zastoupen v našem těle přibližně z 65%, dále pak uhík 18% a vodík 10%, a tyto tři prvky dohromady tvoří 93% v našem těle. Jelikož je kyslík hlavní výživou pro buňky, nemůže bez něj správně probíhat látková výměna. Trávicí proces je složitý řetězec velkého množství chemických reakcí, pro které je právě velký obsah kyslíku a jeho pohybu zásadní. Jsme-li přepracovaní a v neustálém napětí a neklidu, dýcháme povrchně a špatně, tudíž nemůžeme dobře trávit. V těle se hromadí plyny, a vnitřní prostředí je zanášeno toxiny a jedy. Člověk je pak neklidný, úzkostný a podrážděný. Lysbeth přímo píše, "dýchání podmiňuje vešekerý život organismu, a je jedinou vegetativní funkcí, která probíhá automaticky, ale také může být řízena naší vůlí. Tvoří hranici mezi naším životem vědomým a nevědomým (bezděčným). Nemůžeme dávat příkazy žaludku, střevům a játrům, ale své dýchání můžeme řídit kdy chceme (48).

Do dýchací soustavy člověka řadíme např. hrtan, průdušky, plíce, hrudní a břišní svalstvo a bránici. Lysbeth přikládá práci bránice velkou důležitost. Ta rozděluje dutinu trupu na hrudní horní a břišní spodní dutinu. Nad ní jsou umístěné srdce a plíce a pod ní jsou játra, žaludek, slezina, slinivka a střeva. Bránice je jako padáček po vnitřním obvodu spodních žeber, na která se upíná. Spolu se srdcem je jedním z nejvýkonnějších a nejaktivnějších svalů v těle. Odpočívá pouze mezi nádechem a výdechem, a je to jediný moment, kdy je možné bránici vědomě relaxovat a proto se dechovým zádržím přikládá takový význam při pranayamě (48).

Iyengar popisuje dechový cyklus pomocí serie zapojení svalů a postupné aktivity odspoda nahoru, tedy břicha, hrudní stěny a krku, která umožní maximální rozevření plic, abychom vytvořili prostor pro větší množství nasátého vzduchu, který je třeba dostat i do těch nejzazších koutů plic. Nejprve tedy student přenese vědomí do spodní části přední břišní stěny, a jemně ji zpevní nahoru a směrem k páteři a proti bránici. Tato akce sníží a stabilizuje bránici, vytlačí nahoru břišní orgány a zvýší kapacitu hrudníku. Poté člověk pozorně rozšiřuje boční a zadní oblasti hrudníku, zvedá se spodní a poté horní hrudní stěna. Čerstvý vzduch se nasává dovnitř a prostupuje maličké plicní sklípky, které tvoří základní jednotku plic. Membrány okolo těchto sklípků přivádí kyslík do krevního řečiště a zároveň jej mění za odpadní materiál připravený na výdech. Bránice ke konci nádechu přirozeně zaujmě kupolovitý tvar a tím se uvolní. Během výdechu se padáček vrací nahoru a dech se zpátky stejnou cestou (25).

Obecně jsou účinky dechových technik oživující pro celé tělo, už jen tím, že nám přivádí větší množství kyslíku do plic, do srdce a tudíž i do krve, která jej pak rozvádí po celém těle, až do buňěk, a tak se nám dostává stále čerstvé energie. Životně důležité orgány jsou rozpínáním a stahováním trupu masírovány, a tím jsou podpořeny veškeré procesy v těle, od dýchání po trávení a je podporována i funkce nervového i lymfatického systému . Tělo můžeme zahřívat či chladit (dech Sitalí), zklidnit či aktivovat. Na psychické úrovni se podobně podle techniky mysl zklidňuje, nebo naopak aktivizuje a oživuje.

Např. dech Ujjayi učí studenta dostat do svých plic více vzduchu. Iyengar píše, že výsledkem hluboké dýchací aktivity nese krev zásobu životně důležité energie do těch nejmenších částí tkání a zklidňuje nervový systém. Redukuje hlen, zbavuje bolesti v hrudníku a hlas se stává melodičtějším (LOP, 139). Proto po hodinách naplněných dechem zní OM překrásně a plně. Bhramari zase navozuje spánek a je prospěšné pro lidi, kteří trpí nespavostí. Kapalabhati a Bhastrika oživují tělo, a především játra, slinivku, sležinu a břišní svaly a zlepšují trávicí systém. Vysušují nosní dutiny a zastavují rýmu. Zároveň vytváří pocit rozproudění energie a rozveselení.

Práce s Pránou na duchovní úrovni a symbolika dechu

Práci s energií na duchovní úrovni chápu ve smyslu jejího cíleného ovládání pro jiné účely než přímo práce s dechem při cvičení asan v běžných lekcích. Myslím tím pro účely na cestě ke zrealizování svého skutečného já. Prvním příkladem je např. tzv. Image medicína, léčba obrazem, která vznikla jako jedna větev a ucelený systém léčení čínské školy Zhong Yuan Qigong (ZYQ), a která se v různých formách objevuje po celém světě, jako např. Silvova metoda, nebo jiná práce s obrazem. Zde se zároveň s praxí qigongu a umění práce s energií využívá energie čchi (prany) nejen pro vypěstování schopnosti diagnostikovat nemoci v těle a jejich léčbu.

V poslední době se objevuje více článků o tzv. Breatharianství, neboli pránické výživě a již existují skupiny i v čechách, které se učí stravovat energií. Francouzský propagátor Henri Montfort, o kterém psaly novinky.cz byl v ČR v roce 2011. Živí se pranou již 9 let, a pomáhá lidem při jejich rozhodnutí a při přechodu na pránickou stravu. Ta funguje na základě myšlenky, že klasická strava je pouze navyklým chováním naší mysli a následně postupné přípravy a omezení jídla, a poté na přeprogramování buněčné informace, že se buňky a tělo mohou vyživovat dostatečně svými smysly, které velmi zesílí, tedy např. vůní, zvukem, dotykem, atmosférou, světlem, rostlinami a vším okolo, jelikož vše je energie. Buňky postupně pochopí, že jejich stravou bude prána a všech pět smyslů se učí jinému programu, odejdou různé choroby a tělo má větší sílu, není unavené, potřebuje méně spánku a energie roste. Člověk tedy nehladoví, a je neustále plně vyživován (Jandová).

V ZY Qigongu funguje tzv Bi gu shi qi (vysl. "bi gu ši čchi) technika, což znamená v čínštině "nejíst obvyklou potravou, jíst energii" a metoda je možná propracovanější a shodná s principy Breathariánství. Petr Kochlík, český učitel v tradici ZYQ vysvětluje, že ač na západě nepovažujeme pupek za nijak významný po porodu, tak z pohledu energie je velmi důležitým orgánem, který nás spojuje s okolním světem a umožňuje nám žít velmi dlouho. Princip používání pupku vychází z poznání dvou systémů výživy: z prenatálního - kdy pupek zabezpečuje růst a rozvoj organizmu v těle matky, kdy je dítě spojené pupeční šňůrou, pomocí které přijímá nezbytné látky pro vývin a za druhé postnatálního - kdy je potrava přijímána ústy a pomocí trávicí soustavy.  I po narození pupek stále vstřebává energii a látky z okolního světa avšak postupně tato funkce slábne a nakonec se vytratí. Pomocí určitých cviků v qigongu ji ale můžeme opět aktivovat a pupek znovu začíná pracovat a vniká u člověka pocit, že jsme syti a nepotřebujeme jíst. Tato praxe bigu umožňuje poté dlouhodobě nejíst, tělo se očistí, omládne, odejdou choroby, zlepší se energetický a imunitní systém, činnost smyslů a v meditaci lze dosáhnout hlubších stavů vědomí, včetně stavu pauzy (viz níže), což je v ZYQ hlavní smysl této praxe. V současnosti také běží ve světě výzkumy na toto téma.

Samotný ZYQ využívá techniky práce s energií již nejen pro zkvalitnění a posilnění zdraví a práci s emocemi, ale i pro práci s informací v prostoru, jelikož energie nese informaci, ale také pro propojení se s vnitřním učitelem/mistrem a nalezení vnitřní autentické moudrosti. Energie je tedy používána nejen na úrovni těla, jako léčivá síla, ale zároveň jako nástroj na duchovní cestě k osvícení. Kochlík dále vysvětluje, že v tomto qigongu  je každý ze stupňů (jsou 4 základní) charakterizován určitým stavem qigongu, kterého praktikující dosáhne. Je to vlastně stav vědomí a bytí. Začíná se stavem "uvolnění" kdy se pracuje na zdraví těla, následuje "ticho" kdy se pracuje s emocemi a vztahy, a po něm "pauza", "moudrost" a nakonec "Pravda", kdy se v práci s energií přechází do vyšších center člověka. Pro tuto práci chci zmínit právě hluboký stav pauzy, který se projevuje zastavením dechu a srdce na několik sekund, hodin či dokonce dní, podle pokročilosti praktikujícího. Vše je přirozené a je to výsledek přípravy těla, energie a mysli na tento stav, který připomíná smrt, ale člověk je schopen v takovéto meditaci žít, neboť jeho tělo je schopno získávat kyslík celým povrchem těla (tzv dýchání tělem se vyučuje na 1.stupni, nicméně výsledky mohou přijít po letech cvičení a praxe), kdy i bez pomoci plic a srdce je krev rozváděna cévami pohybem energie. Výživu si tělo opatřuje pomocí pupku aktivovaného právě cvičením bigu. Během stavu pauzy se mění energie, informační složka člověka i jeho fyzického těla, a tento stav je nezbytným předpokladem pro rozvoj duše (Kochlík). Ač to může znít pro někoho pohádka, mnozí to zažili na vlastní kůži a mají s tím zkušenosti, a stále je to práce s energií, nicméně již na jiné úrovni.

V LOP Iyengar píše: "... nádech je akce přijímání prapůvodní energie formou dechu, a při zádrži  chceme udržet a procítit tuto energii. Ve výdechu jsou všechny emoce a myšlenky vyprázdněny s dechem. Když jsou plíce prázdné, člověk odevzdá individuální energii "já" prapůvodní energii "Atman". Praxe pranayamy rozvíjí stabilní mysl, silnou vůli, a rozum." (10). Podobnou paralelu uvádí Desikachar, o tom, co říkával jeho otec Krishnamacharya: "Nadechněte se a Bůh k vám přichází. Zadržte dech a Bůh je s vámi. Vydechněte a vy přicházíte k Bohu. Zadržte ve výdechu a odevzdejte se Bohu" (Ruiz). Tato slova jsou dle mého názoru vyjádřením kosmického principu nádechu a výdechu a principu kruhu, a uzavřeného karmického cyklu. Cokoliv co se zrodí, musí zemřít. Nádech a výdech. Proto je  pranayama důležitým krokem na cestě yogy do svého nitra, protože z fyzického těla, jdeme pomocí dechu dovnitř, a směrem k vnitřnímu vesmíru.

Z pohledu duchovního uvažuje nad dechem a potížemi s ním také Miroslav Hrabica ve své knize Co nám říká tělo? Píše, že cokoliv spojeného s dechem je o naší svobodě a jestli dáváme prostor jak sobě tak ostatním. Mohou nastat problémy s dýcháním nebo částmi dýchacího ústrojí např. nemocné plíce, nádory, zápaly, astma, záchvaty kašle, infarkty a podobně. Hrabica dělí nemoci související s dechem na dva okruhy: zda nám ostatní lidé poskytují náležitý prostor a čas k svobodnému radostnému životu i dýchání, nebo naopak, jestli my jim umožňujeme svobodně jednat a uvažovat, zdali je něčím nesvazujeme a duchovně do jisté míry neznásilňujeme jejich křehké nitro příkazy a naplňováním ne jejich, nýbrž našich tužeb. Kdo Ti nedá dýchat? Co ti nedá se nadechnout? Dopřáváš si pravidelně dostatek odpočinku a prostoru pro své záliby? Nechceš náhodou vyřešit a zvládnout, co je v daném čase a v Tebou očekávané kvalitě nereálné? Koho omezuješ a svou rádoby láskou nevědomky svíráš? Hrabica píše, že svobodně a bez potíží dýchat, znamená mít všechny rád, vše kolem vnímat s optimismem a tolerantně, zachovávat ke všem lidem úctu a vidět v nich to pěkné. Naučme se přijímat vzduch. Vítejme energie a síly, které po vdechnutí předává. S důvěrou se nadechujme nového, s díky a bez obav to využité světu navracejme. Připravujme se na životní zkoušky okysličením všech buňěk radostí, abychom i ve svízelných situacích našli odvahu a vnitřní sílu k pozitivním změnám. Nechť plný dech v nás rozproudí krev a osvěží život. Vyhraďme si čas na sebe a zvolna se vyvazujme ze složitých situací a traumat (88).

Varovná doporučení

Ačkoliv vlastně pracujeme s energií neustále, jelikož podstatou a složením jsme sami z energie, energie jsou naše emoce, naše řeč, pohyb, strava, kterou přijímáme, hmotné věci, cílené a intenzivní ovlivňování energie jako při technikách pranayamy je silnější a může mít větší účinky než si myslíme. Kolik z nás vnímá a cítí energetické proudy a rozumí sytému nádí či meridiánů, chaker, abychom mohli přesně říci, co se při práci s energií v těle a energetických tělech děje? Iyengar píše, že stejně jako krotitel lvů a tygrů k nim musí přistupovat pomalu a opatrně,  jednat s nimi s laskavostí a mít je pod kontrolou, stejně tak by měl praktikující přistupovat k pranayamě a studovat svůj dech jemně krok za krokem, protože pokud se pranayama praktikuje příliš lehkomyslně, nebo silou, lehce si může člověk ublížit (54). Zároveň by se podle něj neměla praktikovat pokud máme depresivní náladu, a mysl je ztlumená, nebo také ihned po praxi asan. Je důležité si odpočinout v savasaně po každé pranayamě. Nastane-li při dýchání tlak na hrudi či tíha, tak okamžitě přestat a uvolnit se. Ženy v těhotenství by se měly vyhnout silným technikám jako jsou kapalabhati, bhastrika, a dechovým zádržím, na druhou stranu ujjayi, či nadi sodhana jsou pro ně prospěšné. Během menstruace je dobré vynechat uddiyana bandhu, ale jinak je v pořádku pranayamu praktikovat.  Iyengar také uvádí, že lidé s chabou konstitucí a malou kapacitou plic by neměli vůbec zkoušet např. Bhastriku a Kapalabhati, jelikož si mohou poničit krevní cévy či mozek. Tyto techniky by neměly být prováděny lidmi s vysokým či nízkým tlakem, šedým zákalem, probémy obecně s očima či ušima, nebo těmi, kteří trpí krvácením z nosu. Příliš ohně v těle zažehnutého pomocí těchto technik může také unavit systém nebo ohrozit plíce ( 179).

Zakončím citací uvedenou v LOP, ze slavného díla Hatha Yoga Pradipika, II.Ś3: "Dokud je v těle dech, je zde život. Když se dech oddělí, stejně tak se oddělí život. Proto, ovládejte dech" (15) Čím jsme starší, tím více bychom se měli dechu věnovat, a v asanách pracovat s otevřením hrudníku, aby plíce a srdce měly stále dostatek prostoru v hruďi a my měli ještě dlouhá léta plno síly a elánu do života. Věřím, že když člověk dýchá naplno, také naplno žije, a proto mysleme na dech a dýchejme co nám plíce stačí.

 

 Použitá literatura:

Hrabica, Miroslav. Co nám tělo říká aneb po stopách nemocí. Vydal Hrabica. Zlín. 2007

Iyengar, BKS. Light on Yoga. New York: Schocken Books. 1979

Iyengar, BKS. Light on Pranayama. London: Harper Collins. 1993

Iyengar, BKS. Light on Yoga Sutras of Patanjali. London: Harper Collins. 1993

Jandová, Lucie. Švec Michal. Henri Montfort - člověk, který už devět let nejedl. www.novinky.cz , Právo. Praha. 3.1.2012    accessed 1.4. 2013

Kochlík, Petr. Bi gu shi qi. Email ze dne 3.4.2013

Lysbeth, André. Cvičíme yogu. Praha: Olympia. 1988

Meredith, Janet. Pokud to bolí, děláte to špatně. www.yogalight.cz. Překlad Jana Chadimová z angl. Originálu If it hurts, you are doing it wrong. 11/2012,  accessed 3.4.2013

Mohan, A.G. a Mohan Indra. Svastha Yoga Online Study program. Sri T.Krishnamacharya on Bhagavan Patanjali, vlastní zápisky z 19.8.2012, Yoga practise and empty words, vlastní zápisky z 16.12.2011, https://www.yogasutrasonline.net

Ruiz Pagés, Fernando. Odkaz Krishnamacharyi. 2001. www.yogalight.cz. Z angl.orig. Krishnamacharya´s Legacy překlad Jana Chadimová. 03/2012

 

 

Kontakt

yoga praha