…trochu si odpočiňme od ásan…Krishna pokaždé opakuje, že studium filosofických textů či jiné sebevzdělávání, chanting Patanjaliho Súter nebo Bhagavadgíty je stejně hodnotné jako bychom strávili hodiny praxí v sále…
V pátek jdu na 16h do knihovny, těším se jak malá, skoro běžím dolů po úzkých schodech. Tento rok jsem si slíbila, že si na ni udělám čas a strávím tam nějakou dobu. Po levé straně je křeslo, kde sedával Iyengar a na něm postavený jeho obraz, v duchu pozdravím. Vezmu si klíčky z kalíšku na stole a mohu si otevřít jakoukoliv vitrínku, vybrat knihu a studovat. Jsem v ráji. Jsem tu sama. Je tu chladno, přítmí, zvenku sem pronikají zvuky přicházejících studentů a dopravy. Vzpomenu na rodinnou fotku, když mi byly tak 3-4 roky, jak intelektuálně sedím vedle táty na gauči, který má rozevřené noviny, já mám dětský časopis a oba s vážným výrazem čteme. Asi mi to zůstalo.
Nejdřív si užiju ten moment a očima projíždím postupně většinu vitrín a jejich obsah. Celé kolekce encyklopedie Britannica, celá vitrína Védských textů vše většinou v původním Sanskrtu, ale mnoho knih i v angličtině, i jiných jazycích, Upanišady, Sankhya a Nyaya yoga, spisy a promluvy Buddhy Siddharty Gautamy, moderní anatomické knihy, obecná filosofie, nespočet výtisků Patanjaliho Jóga súter, terapeutické knihy, sešity a zápisky, anatomické a různé moderní světové knihy o józe, veškeré Iyengarovy vydané knihy, a mnoho dalšího.
Otevírám jednu z vitrín, a dýchne na mě lehce štiplavý pach historie, moudrosti a starých sešlých knih s odrbanými hřbety a zažloutlými stránkami. V některých jsou podtrhané věty, slova, a někde jsou poznámky po stranách, kdo ví jestli Iyengarovy nebo Prashantovy? Sahám po Upanišadách v angličtině. The twelve Principal Upanishads od Rajendry Lal Mitra, Cotwell, Roar.
Krišhna mi vysvětloval, že prvotně bychom měli dobře znát a studovat dva hlavní texty a to Patanjaliho jóga Sútry a Bhagavadgítu, a pak studovat ostatní, ale zvědavost je silnější.
Upanišady tvoří jádro Indické filosofie. Jsou to spisy z původních ústních předání, jsou to veškeré vědomosti o lidstvu a vesmíru. Poskytují nám jak duchovní náhled tak filosofické pozadí, že pouze vlastním úsilím člověk může dosáhnout pravdy. Zde právě jsou vysvětlené koncepty jako je karma (podstata příčiny a následku), samsara (koloběh stálého zrozování), átman (duše, individuální vědomí), či Bráhman (Absolutní pravda) a odtud je mnoho známých manter, které se zpívají.
Prý jich existuje přes 200, ale asi 10 - 13 jich bylo identifikováno jako hlavní. Upasnišad znamená doslova sedět blízko, a vyjadřuje to blíže naslouchat posvátným naukám Gurua či duchovního učitele, který sám poznal absolutní pravdy vesmíru. Byly napsány mudrci.
Věda o Já
Smyslem Véd bylo zajistit skutečné štěstí a blahobyt všech bytostí, ve světském i duchovním smyslu. Než však mohlo dojít k takovému spojení, bylo třeba proniknout do hloubi vnitřních světů. Toto Upanišady přinesly s přesností a předaly nám vědu o niterném Já, jež pomáhá člověku ponechat za sebou tělo, smysly, ego, a všechny další ne-Já elementy, které jsou pomíjivé. Upanišady vypráví velký příběh toho božského v srdci člověka.
Jedny z hlavních Upanišad:
Chandogya, Kena, Aitareya, Kaushitaki, Katha, Mundaka, Taittriyaka, Brihadaranyaka, Svetasvatara, Isa, Prasna, Mandukya a Maitri Upanishads.
Většina jich končí na A a slovo Upanishad začíná na U, proto když se spojí slova dohromady, tak vznikne tzv sandhi v Sanskrtu a můžete někde vidět např. jako Kathopanishad nebo Mundakopanishad.
Otevřu knihu a objeví se úvodní známá mantra Púrnamadah, kterou zpíváme na konci s Davidem Melonim a jinými učiteli, patří do Išópanišad.
V tomto tónu zpíváme: https://www.youtube.com/watch?v=0Pn5oo24THM
Om púrnamadah púrnamidam púrnat púrnamudachyate
púrnasya púrnamádáya púrnamevávashishyate
Om shántih shántih shántih
*Om, whole is that, whole (too) is this, from whole whole cometh, take whole from whole, (yet) whole remains OM peace, peace, peace*
***
Kéna nebo Talvakára Upanišad definuje Brahma jako absolutního ducha. „Think that which is not manifested by speech, and by which speech is manifested, even as Brahman and not what is worshiped as this (any individual being that is perceived)“
„By him (the knower of Brahman) who thinks that Brahman is not comprehended, Brahman is comprehended, he who (not knowing Brahman) thinks that Brahman is comprehended, does not know him. (Brahman) is unknown to those who (think to) know him, (and) known to those who do not (think to) know him.
Dostávám se ke Kathópanishad, jedné z nejznámější ze všech textů, který pojednává o otázce, Jaký je nevyšší smysl existence člověka a také jestli život končí? Naciketas se ptá Yamy, boha smrti: Někteří říkají, že duše existuje po smrti člověka, že existuje odděleně od těla, smyslů, mysli, a intelektu, jiní tvrdí, že neexistuje. Toto chci vědět…
Yama nechce odpovědět a nabízí Naciketovi všechno bohatství hmotného světa, vše co si Naciketas bude přát, ale ten se nedá oblomit. Yama tedy začne vykládat v druhé kapitole, že člověk je držen v zajetí tím, co je příjemné, ale i tím co je dobré, zatímco mudrc tomuto rozumí a rozlišuje jejich podstatu, vybírá si to dobré, jelikož to převyšuje to co je příjemné, zatímco nevědomý člověk chce jen to příjemné. Jak to dobré tak to příjemné člověka svazuje. Ten kdo vybírá to dobré, je ale požehnán.
2.18.verš
Vědoucí (duše) je nezrozena, ni neumírá, z nikoho nevzešla, ni z ní nikdo nevzešel, nezrozená, věčná, bez rozkladu, starodávná tak jak jest, není mrtva ač je tělo mrtvé.
2.22.Duše jež je jemnější než je jemné, jež je větší než je veliké, je usazena v dutině lidské bytosti (míněno oblast srdce). Ten, kdo je svobodný od touhy a bez bolesti, dlí v tichosti svých smyslů v majestátu této duše.
2.23. Duše nemůže být získána vědomostmi, ani vědou. Může být pouze obdržena opět duší samou. Jeho duše odkryje svoji vlastní pravdu.
3.3. Věz, že duše (ztělesněná duše) je ten kdo se veze, tělo je vozem, věz, že intelekt je vozataj, a mysl jsou otěže.
3.4. Říká se, že smysly jsou koně, a jejich předmětem jsou cesty. Ten, kdo si užívá (duše), tomu bylo dáno tělo, smysly a mysl, tak praví moudří.
3.14. Povstaňte, probuďte se, vyhledejte (velké) učitele a učte se. Moudří říkají, že cesta k němu (k poznání) je stejně obtížná jako ostrá hrana břitvy.
3.15. Kdokoliv porozumí (podstatě Brahma) která je bez zvuku, bez hmatu, bez formy, která neplýtvá, je bez chuti, je věčná, bez pachu, bez začátku a bez konce, vyšší než veliký (intelekt), který je pevně ukotven, ten unikne ústům smrti.
4.1. Já (Self) – existující podvolilo smysly, které se otáčí za vnějšími předměty, proto (člověk) vidí pouze vnější předměty, ne niternou duši, ale moudrý, s očima odvrácenýma (od smyslových objektů) a toužící po nesmrtelné podstatě, spatří absolutní duši.
5.12. Duše (Puruša), která je o velikosti palce, dlí uprostřed těla (v éteru srdce) je vůdcem minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Proto, maje toto poznání, moudrý netouží po utajení duše. Tak jest.
6.4. Pokud zde (v tomto životě) je lidská bytost schopna jeho poznat (Brahma) ještě před smrtí těla, bude osvobozena od pout světa. Pokud člověk není schopen jej poznat, je odsouzen k převzetí nového těla.
6.14 Až všechny touhy v lidském srdci (intelektu), po kterých kdy bylo touženo, ustanou, poté se smrtelný stane nesmrtelným, tehdy pozná Brahma.
6.15 Až budou přetnuty veškerá pouta srdce v tomto životě, smrtelný se stane nesmrtelným, toto je samotná instrukce (všech Véd)
6.17 Duch, vnitřní duše, která je o velikosti palce dlí stále v srdci člověka, nechť člověk s pevností oddělí jej od těla, jako se oddělí vlákno štětce malíře. Nechť člověk pozná to co je čisté, a nesmrtelné.
Paví tanec Krišny a Radhy (plastiky na zdech v Křišnově chrámu ISCON v Puně)
Dočítám Kathópanišad a mám projasněné a klidné vědomí. Zdravím při odchodu Gurujiho a kráčím nahoru zpět po schodech. Venku stále svítí slunce. Stále je hluk dopravy. Kráčím po ulici a se mnou plno dalších bytostí s duší o velikosti palce v oblasti srdce. Nechť brzy dospějeme k poznání Brahma :)
Scéna z Bhagavadgíty kdy Krišna hovoří s Arjunou