25/1/2016 Kravky, kozky, psíci

26.01.2016 15:42

Z večerní lekce s Abhi, jedu rikšou, který musí objíždět uzounkými uličkami s původní starou zástavbou hlavní zavřený tah Ghokale Nagar rd. a sotva se vyhneme velké krávě, která si vyrazila pro večeři.

 
 

Jdu si ještě pro zeleninu a jednu čerstvou papayu a u velkého kontejneru, kde jsou hromady odpadků všude okolo jen ne v něm, večeří další 2 krávy. Štráduju si to domů k bytu. Přede mnou čtvrtá kráva a telátko, jdou ve stejnou dobu každý den ke stejné hromadě, která vzniká z přírodního a jiného odpadu z okolních bytů a domácností. Obyvatelé házejí odpadky na určená místa, a nezavazují tašky, aby si zvířata a někdy i žebráci mohli zbytky večer a přes noc vytahat, a k ránu jsou místa docela zametená a uklizená, popř. ráno ještě za úsvitu hoří malé ohýnky na rozích ulic a pálí se to, co zůstalo. Ráno když odcházíme v půl sedmé na lekce, tak je vzduch plný štiplavého kouře a na ulicích se válí dým od ohňů. Na hromadách vídáme plno psíků. Psíci v Puně vypadají čistí a spokojení. Mají svá teritoria, která si pečlivě chrání a brání. Při průchodu starými uličkami a nahlížení do mini bytečků tam většinou sedí k večeru několik lidí, a myslím, že pejsci se tam prostě nevejdou, a proto jsou na ulici a lidé je příležitostně krmí.

 

Včera jsme šly z insitutu pěšky až domů a cestou na té nejrušnější ulici vidíme menší červený náklaďák, ze kterého vyndávají na kraj ulice jednu ovečku po druhé. Malé stádečko se drží u sebe jako jedno klubíčko. Postávají u nich asi jejich pasáčci, s hodně černou pletí, sežehnutou sluncem, jak na březích řeky Mula tráví celé dny. Janka fotí, miluje zvířátka, koupila pytel granulí, a každý den někde krmí své oblíbence, psy i kočky. O kus dříve je na docela rušné křižovatce větší skládka, kde každý den vidíme mega prase (opravdu se mi nezdá obrovská, protože jsem malá, ale může mít tak metr a půl) – prasnici, která má plno malých prasátek v jedné vedlejší uličce. Prase má na zádech své ptáky havrany, kteří u ní loví potravu pro sebe. Dneska jsme seděli u Charu´s, veg. Restauraci (hodně restaurací tu nese název Pure veg), a okolo si vykračovala rodinka koziček. Asi bych se divila méně, kdybychom byli v přírodě, na venkově, Puna nebyla 2,5millionové město, a my neseděli přímo v rušném centru, na rušné ulici, plné troubících motorek, rikšů, aut, lidí. Safari ala India. :D

 

Dnes jsem se vrhla neohroženě k přecházení v dopravní špičce, a nějak přede mnou musel brzdit místní červený autobus, který vypadá, že se každou chvíli rozsype, ale přešla jsem :) Je to sranda, když se auta otáčí do protisměru, na křižovatkách se dělají tzv. U-turns za plného provozu, a přímo do protisměru odbočují motorky a rikšové, lidi volně a pomalu přechází ulice, a je krásné jak všichni dávají na druhé vzájemně pozor a nikdy se nesrazí. Mimochodem, tím, že to byla britská kolonie, tak se tu jezdí vlevo.

S rikšákama už jsem v pohodě, a zvládla jsem se nepřestěhovat :) i když jsem si ještě stihla domluvit byt blíže insititu. Emoce již odešly. Mimochodem jsem v souvislosti s tímto, opět načapala sama sebe na dalším vzorci chování, který mi v průběhu posledních měsíců vstupuje do vědomí na povrch. Už je to tak jasné a nepřehlédnutelné. Cokoli si začneme uvědomovat, že děláme opakovaně a nezdravě, tak je to dobré znamení, jelikož když už je to vědomé, víme o tom, přistihneme se dokonce u takového chování, a jsme schopni se studovat, (neutíkat od toho) a dokážeme to pojmenovat a ještě s tím pracovat, tak za nějaký čas se nám takové chování podaří pustit, proměnit a místo něj používat pozitivní návyk či zdravější chování. Třeba to není hned, jelikož to jsou dlouhodobé procesy v mysli a ve vědomí, naučené a zakořeněné vnitřní věci, ale na jogové praxi je úžasné právě to, že takto lidskou myslí pracuje. Jakýsi praktický terapeutický výcvik vědomí. Jestli se bojíte změn, nechcete růst, a chcete mít nevědomý život ve zdánlivé jistotě, nechoďte raději na jogu :) 

Atha Yoga Anušásanam.

 

Kontakt

yoga praha